Jaroslav Petr v Lidových novinách dokumentuje na pozadí patentového sporu mezi Kalifornskou univerzitou Berkeley a americkou Cambridge exponenciální nástup zájmu o genetické inženýrství.

Byla to právě Berkeley, která v roce 2012 identifikovala v jednoduchém mechanismu imunitního sytému bakterií potenciál pro přesné uskutečňování genetických změn, metodu CRISPR. O tři čtvrtě roku později rozšířil tento objev tým z Cambridge na buňky rostlin a živočichů, člověka nevyjímaje. Další týmy následovaly a dnes, jak píše Jaroslav Petr, je podáno přes 800 patentových návrhů na využití CRISPR. Počet biotechnologických společností, které na ní stavějí, roste dramaticky po celém světě, a svými patenty plánují těžit z "krisprového boomu". V roce 2012 vyšlo 126 vědeckých studií na toto téma, vloni už 2155. Experti jsou přitom přesvědčeni, že hranic, kterých může využití metody dosáhnout, můžeme dnes jen těžko dohlédnout. Úprava genetické informace rostlin a živočichů má bezesporu obrovský potenciál při řešení dlouhé řady civilizačních problémů, velkou byznysovou atraktivitu, ale také významné kontroverze a regulační otazníky.